Oktoberfest 2014

Oktoberfest 2014

od 18.7. 10:00 2014 - 6.10. 23:59 2014 Opět tu máme podzim a sním se po roce znovu vrací oslava pivního festivalu našich sousedů z Německa - Oktoberfest. Letos to máme první akci, která v podstatě kopíruje tu loňskou bez nějakých dalších úprav. Pouze na nás čeká 8 nových sad a pojídání čtyř druhů pochutin. Jak už je tomu letos zvykem, přineseme vám nějaké informace z historie Oktoberfestu a také pár řádků k postavám, po nichž jsou tentokrát pojmenovány nové sady. Více už níže v článku.

Zajímavosti k události

Jak bylo avizováno v úvodu, opět zde pro zájemce máme něco málo o události, se kterou je tato herní akce spjata. Podíváme se ke kořenům Oktoberfestu, ale také k zajímavostem z dnešní doby. Nechybět pak budou informace týkající se 4 postav, po kterých máme tentokrát pojmenovány sady.

Historie
Historie Oktoberfestu sahá až do někdy do října roku 1810, kdy si bavorský princ a později také král Ludvík I. Bral svoji druhou manželku Terezu ze Saska-Hildburghausenu. Při té příležitosti uspořádal slavnost pro celý Mnichov, ta trvala pět dní. Konala se před branami města na ploše nazvané Theresienwiese - Terezina louka. Odtud také pochází místní název akce „Weis’n“. Festival zaznamenal obrovský úspěch, byl ale časem rozšířen a kvůli lepšímu počasí přesunut na září. Za uplynulých dvě stě let byl zrušen dvacet čtyřikrát, a to kvůli epidemii cholery a v obdobích válek. V roce 2010 v rámci oslav dvoustého výročí zahájily festival o den dřív dostihy v dobových kostýmech a historická sekce navozovala dojem původního ducha festivalu.

Oslavy
Mnichov každým rokem navštíví přes šest milionů lidí z celého světa, aby zde v době oslav, které trvají zpravidla 16 dní, okusili tradiční piva vyhovující velmi vysokým nárokům. Dříve šlo o pivo černé, kterému se říkalo Märzen (podle měsíce březen, kdy se vařilo), od devatenáctého století však trend světlejších piv zavítal i na Oktoberfest a nyní se pije pouze světlý ležák zlatavé barvy. Nemalou roli hraje také tradiční bavorská kuchyně, především klobásy, kysané zelí, preclíky a všemožné druhy pečeného masa. Každý rok se během oslav vypije neuvěřitelných 7 000 000 litrů piva.

A nakonec ještě takový malinký přehled o tom, po kom vlastně jsou pojmenovány nové herní soupravy, které se budou dát získat v téhle akci.

Alexander Franklin "Frank" James (1843 - 1915) Pochází z městečka Madera v Kalifornii. Zajímal se o díla Williama Shakespeara a chtěl se stát učitelem. V době americké občanské války bojoval jako voják Konfederace, ale také byl pak partyzánem a psancem. Jedním z jeho mladších bratrů byl pak samotný Jesse James. Spolu byli také členem James-Younger gangu. Nakonec dělal také prodejce obuvi, telegrafního operátora či výběrčího lístků v divadle.

Deadwood Dick (1854 – 1921) Pravým jménem Nat Love pochází z Davidson County ve státě Tennessee. Byl to afroamerický kovboj, jenž napsal svou autobiografii - Life and Adventures of Nat Love. Svou přezdívku získal tak, že se 4.7. 1876 přihlásil do rodea v Deadwoodu, v Severní Dakotě. Rodeo v podstatě ovládl vítězstvími v několika disciplínách a odvezl si mimo 200$ také přezdívku Deadwood Dick. Na sklonku života pracoval na železnici na trase Denver - Rio Grande.

William "Bill" Doolin (1858 – 1896) Doolin byl americký bandita a zakladatel Wild Bunch (Divoké Bandy) - což byl gang psanců, který se specializoval na přepadání vlaků, dostavníků a bank v oblastech Arkansasu, Oklahomy a Kansasu. Předtím byl však také členem nám již známého Daltonova gangu, který se neúspěšně pokusil přepadnout dvě banky najednou. Na konci života pak jen prchal a ukrýval se. Nakonec byl zastřelen brokovnicí zástupcem U.S. Marshala Heckem Thomasem.

Manitu (Nejedná se o osobu) Manitou nebo Manitu je v jazyce severoamerických indiánů souhrnné označení pro různé přírodní síly nebo pro duchovní bytosti, které je způsobují. Vyskytují se všude v přírodě, případně i ve snech, mohou léčit a propůjčovat mimořádné schopnosti. Vůči lidem jsou spíše neutrální, mohou jim prospívat i škodit. Těm, kdo jim prokazují úctu, však mohou významně pomoci. Pojem Manitu se rozšířil do společnosti hlavně díky románům Karla Maye.